|
|
The Political and Economic Influence of the 16+1 Initiative on CEE Countries: Focus on Visegrad Group
Wang, Ziyi ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Akdogan, Idil (oponent) ; Paulus, Michal (oponent)
Zkoumá politický a hospodářský vliv iniciativy 16+1 na země středovýchodní Evropy, zejména na země Visegrádské skupiny. Tato iniciativa, která slouží jako ekonomický rámec mezi zeměmi střední a východní Evropy a Čínou, vzbudila v posledním desetiletí značný zájem akademické obce i politického rozměru vzhledem k pravděpodobným ekonomickým a politickým důsledkům v regionu. Tato studie proto zkoumá mnohostrannou povahu a dopad iniciativy 16+1 prostřednictvím analýzy ekonomického vlivu na příliv přímých zahraničních investic a bilaterální obchod mezi zeměmi Visegrádské skupiny a Čínou. Zabývá se rovněž politickým vlivem iniciativy v regionu. K dosažení těchto cílů provádí tato studie ekonometrickou a srovnávací analýzu existujících údajů o přímých zahraničních investicích a obchodních tocích z databáze Eurostatu, databází Světové banky, databází akademických časopisů a publikací a databáze OSN Comrade. Na pomoc ekonometrické analýze dat jsou vytvořeny dva modely: panelový model s fixním efektem a gravitační model pro obchodní toky. Zjištění této studie odhalují statisticky významný pozitivní vliv iniciativy na příliv přímých zahraničních investic z Číny do zemí střední a východní Evropy (Visegrádské skupiny) a zdůrazňují, že účast v iniciativě je přímo spojena s výrazným zvýšením přílivu přímých zahraničních...
|
|
|
A Gravity Approach to Modelling German Exports: The Role of Institutions
Hadrová, Petra ; Bobková, Božena (vedoucí práce) ; Havránek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je pomocí gravitačního modelu určit a kvantifikovat faktory ovlivňující bilaterální obchodní toky mezi Německem a jeho obchodními partnery, přižemž hlavním zaměřením je vliv institucí. Na základě různých odhadujících technik gravitačního modelu (klastrovaná metoda náhodných čtverců, Poissonovský druh odhadu, Hausman - Taylorova metoda a metoda instrumentálních proměnných), můžeme potvrdit významný a kladný vliv institucí na německý export. V závislosti na specifikaci modelu a použité techniky odhadování mají některé instituce vetší vliv na německý export než jiné. Hausman Taylorův odhad se jeví jako vhodný pro řešení problému endogenity institucí.
|
|
|
Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor
Literáková, Adéla ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor si klade za cíl zjistit, do jaké míry přispívala na konci 20. století ruská strategie v Asii ke splnění uvedeného klíčového politického cíle - omezení moci Spojených států amerických ve světě. V polovině 90. let 20. století se zahraniční politika Ruské federace přeorientovala z orientace pouze na Západ do více vektorů. Nejdůležitější roli získal východní vektor a byly to zejména Indie a Čínská lidová republika, kterým se dostávalo největší pozornosti. Rusko považovalo jejich dobrou úroveň za předpoklad prosazení a ochrany ruských národních zájmů. Hlavním politickým cílem Ruska bylo dosáhnout omezení moci Spojených států amerických v mezinárodních otázkách. První kapitola bakalářské práce systémově popisuje přístup ruské zahraniční politiky v 90. letech 20. století, aby vysvětila, proč se Rusko začalo orientovat na východní vektor. Druhá kapitola se zaměřuje přímo na asijskou politiku Ruské federace. Třetí kapitola podrobně vysvětluje vztahy mezi Moskvou a Pekingem a popisuje příčiny rostoucí důležitosti Čínské lidové republiky v ruské zahraniční politice 90. let minulého století.
|
|
|
Exploring the Interaction between Foreign Direct Investment and International trade with a Focus on CEECs.
Zhang, Ling ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Náš výzkum odhaluje dopad přímých zahraničních investic na intenzitu dvoustranného obchodu v reval střední Evropy (CEE), se zaměřením na země České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska a Estonska (CEE-6). Předchozí výsledky literatury a výzkumu ukazují, že existuje doplňkový nebo náhradní vztah mezi FDI a obchodem. Studium tohoto předmětu v reval střední a východní Evropy jsou však vzácné. Naše studie využívá gravitační model k analýze dopadu přímých zahraničních investic na bilaterální obchod s panelovými údaji každé země od roku 2005 do roku 2019. Na základě údajů o panelu vyšetřujeme obchodní integraci mezi CEE-6 as hlavními obchodními revale EU. Naše výsledky naznačují revalence doplňkových vztahů v Maďarsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku, ale každá země demonstruje vztah prostřednictvím různých faktů. Doplňkový vztah je připsán převládajícím vertikálním FDI ve společnosti CEEC, zejména v automobilovém průmyslu. Estonsko však zobrazuje náhradný vztah mezi vnějšími PZI a obchodem. Navíc zjistíme, že komerční integrace existuje pouze mezi skupinou Visegrad.
|
|
|
Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor
Literáková, Adéla ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor si klade za cíl zjistit, do jaké míry přispívala na konci 20. století ruská strategie v Asii ke splnění uvedeného klíčového politického cíle - omezení moci Spojených států amerických ve světě. V polovině 90. let 20. století se zahraniční politika Ruské federace přeorientovala z orientace pouze na Západ do více vektorů. Nejdůležitější roli získal východní vektor a byly to zejména Indie a Čínská lidová republika, kterým se dostávalo největší pozornosti. Rusko považovalo jejich dobrou úroveň za předpoklad prosazení a ochrany ruských národních zájmů. Hlavním politickým cílem Ruska bylo dosáhnout omezení moci Spojených států amerických v mezinárodních otázkách. První kapitola bakalářské práce systémově popisuje přístup ruské zahraniční politiky v 90. letech 20. století, aby vysvětila, proč se Rusko začalo orientovat na východní vektor. Druhá kapitola se zaměřuje přímo na asijskou politiku Ruské federace. Třetí kapitola podrobně vysvětluje vztahy mezi Moskvou a Pekingem a popisuje příčiny rostoucí důležitosti Čínské lidové republiky v ruské zahraniční politice 90. let minulého století.
|
|
|
A Gravity Approach to Modelling German Exports: The Role of Institutions
Hadrová, Petra ; Bobková, Božena (vedoucí práce) ; Havránek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je pomocí gravitačního modelu určit a kvantifikovat faktory ovlivňující bilaterální obchodní toky mezi Německem a jeho obchodními partnery, přižemž hlavním zaměřením je vliv institucí. Na základě různých odhadujících technik gravitačního modelu (klastrovaná metoda náhodných čtverců, Poissonovský druh odhadu, Hausman - Taylorova metoda a metoda instrumentálních proměnných), můžeme potvrdit významný a kladný vliv institucí na německý export. V závislosti na specifikaci modelu a použité techniky odhadování mají některé instituce vetší vliv na německý export než jiné. Hausman Taylorův odhad se jeví jako vhodný pro řešení problému endogenity institucí.
|
|
|
Six Essays on Meta-Regression Analysis
Havránková, Zuzana ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent) ; Babecký, Jan (oponent) ; Fidrmuc, Jarko (oponent)
Tato dizertace se skládá ze šesti článků z oblasti makroekonomie, mezinárodní ekonomie a energetické ekonomie. Články jsou spojeny použitím jednotné metody, meta-regresní analýzy, která je nezbytná k odvození robustních výsledků ze závěrů jednotlivých prací, které jsou často protichůdné. V dizertaci používám meta-analýzu ke kvantitativní syntéze publikovaných výsledků na dané téma, opravení literatury o efekty publikační selektivity a odfiltrování efektů různých systematických chyb v měření. Moje hlavní výsledky mohou být shrnuty následovně: 1) Elasticita mezičasové substituce ve spotřebě, což je klíčový parametr vstupující do všech dynamických modelů ve financích a makroekonomii, se znační liší mezi jednotlivými zeměmi. Tyto rozdíly je možné vysvětlit rozdílnou participací na trhu akcií, kdy země, které vykazují vyšší míru participace, vykazují také vyšší hodnoty elasticity substituce. Průměrná reportovaná hodnota elasticity je 0.5. 2) Efekt mezinárodních hranic na obchodní výměnu, který ve většině ekonometrických modelů vychází překvapivě vysoký, lze vysvětlit inovacemi v metodologii, které byly představeny v posledním desetiletí. Pokud tyto inovace vezmeme v úvahu všechny společně, výsledný efekt hranic je zanedbatelný pro vyspělé země a relativně malý pro rozvojové země. 3) Pokud posbíráme všechny...
|
|
|
Gravitační model zahraničního obchodu s alkoholickými nápoji ve vybraných zemích EU
Pecka, Marek ; Arltová, Markéta (vedoucí práce) ; Bubáková, Petra (oponent)
Analýza panelových dat je moderním přístupem statisticko--ekonometrického modelování. Cílem diplomové práce je na základě panelové struktury vstupních dat odhadnout gravitační model zahraničního obchodu s alkoholickými nápoji v podobě bilaterálního obchodního toku v závislosti na hrubém domácím produktu a dalších doprovodných proměnných usnadňujících obchodování. Na základě výsledků panelových testů jednotkových kořenů je testována stacionarita proměnných v panelu a předpokládaný dlouhodobý vztah mezi analyzovanými proměnnými. Gravitační model je za předpokladu existence dlouhodobých vztahů sestaven pomocí různých metod, jako jsou souhrnný OLS odhad, modely fixních a náhodných efektů nebo kointegrační regrese DOLS a FMOLS. Kointegrační vztah je ověřen Pedroniho panelovým testem.
|
|
|
Politicko-ekonomické prostředí Ruské federace a jeho dopad na obchodní vztahy s podnikatelskými subjekty v České republice na počátku 21. století
Michálková, Markéta ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Bekisheva, Irina (oponent)
Rusko je vzhledem ke své rozloze, lidnatosti, bohaté surovinové základně a růstovému potenciálu jednou z nejvýznamnějších globálních ekonomik. V práci analyzuji politicko-ekonomické prostředí Ruské federace, které predeterminuje potenciál jednotlivých odvětví i celého hospodářství ovlivňovat globální ekonomiku. Současně se věnuji zahraničně-obchodním vztahům Ruska s Evropskou unií a Českou republikou, jejich vývojem a predikcí do budoucna. Druhá část práce je zaměřena na bilaterální obchod mezi Českou republikou a Ruskou federací. Zkušenosti české firmy a Komory pro hospodářské styky se zeměmi SNS práci poskytly podklady pro analýzu pozitivních a negativních aspektů obchodování s podnikatelskými subjekty v Rusku a zároveň možnosti pro její zlepšení.
|
|
|
Německo-čínská ekonomická diplomacie: strategické zájmy SRN
Annenkov, Roman ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Ekonomická diplomacie je nezastupitelným nástrojem v prosazování zájmů státu v zahraničí. Velmi potřebná je pak ve vztahu takových gigantů geopolitické scény, jakými jsou Německo a Čína. Představena je role ekonomické diplomacie v německé zahraniční politice, její aktéři a nástroje. Po expozici do vývoje německo - čínských vztahů pak následuje výčet hlavních oblastí spolupráce. Středobodem práce jsou první mezivládní konzultace Německa a Číny z roku 2011, jejich politické a obchodní výsledky. Ty jsou demonstrovány na vybraných projektech automobilového průmyslu. V poslední části jsou analyzovány strategické zájmy, které se Německo snaží spoluprací s Čínou docílit.
|
host ::
RSS.